Běžné „stopy“

Celkem běžné jsou drobné šrámy, jelita, modřiny, škrábance, otlačeniny od provazů, pár vytržených vlasů, a podobně. Takovým šrámům říkáme v Česku „stopy“. Většina lidí je miluje a užívá si je i několik dní po hře. Někomu se tvoří snadno a dlouho přetrvávají, jiným se stopy skoro netvoří ani při intenzivnější (bolestivější) hře – záleží hlavně na typu kůže. Někdo může mít stopy na těle libovolně dlouho, někdo vůbec – např. kvůli rodině či zaměstnání. Na tyto okolnosti je potřeba brát ohledy.

Vážnější či trvalá zranění

Problémem jsou zranění vážnějšího nebo dokonce trvalého charakteru. Příliš často se to nestává, ale občas k něčemu dojde. Ať z už nedbalosti či hlouposti, nebo i přes všechnu snahu prostě nehodou. V případě, že se vám přihodí něco nemilého, a máte komplikace, je řešení jednoduché a jediné: jdětě k lékaři! Není třeba se ničeho obávat – normálně vysvětlete, co se stalo a nechte se ošetřit. Čeští lékaři jsou na takové případy zvyklí (ostatně nezřídka jsou sami BDSM aktivní), takže se nebojte, že budete působit nějak podivně. Maximálně se u toho zasmějete. Zdraví je na prvním místě.

Co se například může stát:

• • Poškození nervu při svazování – nehybnost či necitlivost prstů či ruky.
  • Namožení kloubů či šlach (typicky natažené rameno).
  • Úder rákoskou přes klouby prstů, zlomení nějaké kůstky.
  • Švihnutí do oka.
  • Pád na obličej (BDSM může být vyčerpávající – pozor na zavrávorání).
  • Záněty – při porušení kůže nebo po útlaku na sval či šlachu.
  • Zlomené žebro (náchylná jsou spodní volná žebra).
  • Popálení nevhodným voskem.
  • a mnoho dalšího …

Naštěstí k opravdu vážným zraněním dochází velmi zřídka – sám neznám žádný takový případ, pouze z doslechu například vím, že v USA kdosi opilý svázal dvě ženy, následně usnul, a ženy se v provazech udusily.

Psychické následky

Špatné dojmy po BDSM hře nejsou až tak výjimečné. Prostě se to občas stává. Příčin může být mnoho. Může to způsobit přílišná bolest, nebo jiná nepříjemná aktivita, jejíž intenzitu dominantní partner patřičně neodhadl. Může se ale také stát, že dominantní partner submisivního něčím nepříjemně překvapí či znechutí. Např. mu příliš silně nadává, nebo se pustí do nějaké aktivity, která submisivního sice akutně fyzicky nebolí, ale významně mu nevyhovuje. Například:

Dominantní má pocit, že sáhnout na prso by skvěle zapadlo do kontextu hry, submisivní to však při první společné hře považuje za ako přílišné porušení své intimity. Ale protože hra je jinak pěkná, nemůže si v tu chvíli rychle srovnat, co cítí, a teprve druhý den se cítí poškozená.

Stávají se i takové případy, že sub snese velkou bolest, a všechno je super, ale pak přijde jedna menší facka, a vše je pryč – objevilo se nějaké skryté trauma z mládí, o kterém ani sám sub nevěděl. Následuje pokažená nálada, případně několikadenní frustrace, v horším případě hledání viny na nesprávném místě.

Submisivní partner zpravidla nedokáže na takovou situaci reagovat ihned (říci „stop“). Je běžné, že takový problém se člověku rozleží v hlavě až po několika hodinách či dnech a může ho i delší dobu trápit. Chyba většinou nebývá způsobena úmyslně, častěji jde o nedorozumění. U těchto případů nebývá až tak důležité co přesně se stalo, ale zásadně záleží na tom, jak se následně situace řeší. Je potřeba věnovat maximální pozornost urovnání situace a poučit se pro příště. Toto (i několikadenní) období po hře, kdy se konzultují problémy a vyjasňují nesrrovnalosti, je vůbec nejdůležitější část celé BDSM interakce. Zde lze zcela spravit i velké problémy, nebo definitivně pohřbít i jinak krásnou hru/vztah.

Nechte situaci trochu uklidnit s partnerem si vše vyříkejte (někdy je lepší psát než mluvit). Mějte oba dobrou vůli, neeskalujte emoce. Obzvláště dominantní partner by měl projevit zvýšenou dávku respektu a pochopení k pocitům toho druhého, a VĚNOVAT SE MU – neodbývat ho. Najděte kladné i záporné body, najděte místo, kde začal problém. I hodně pokažená hra a velké nedorozumění se dá zcela napravit. Buď se vzájemně dokážete sladit a příště to bude dobré, a nebo si nebudete rozumět – to není nic zvláštního – v tom případě si k sobě najděte vhodnějšího BDSM partnera.

BDSM jako terapie?

Máte-li nějaké dlouhodobé psychické problémy, nedoporučuji je řešit pomocí BDSM. Raději vyhledejte pomoc odborníka. BDSM, jak ho chápu já, má být relax a zábava pro radost, nikoli léčba, ani recept na život či prostředek řešení problémů svých či partnerových.

Jako psychology, kteří, kromě jiného, osobně rozumí BDSM, doporučuji varias.cz (Praha) Mgr. et Bc. Zdeňky Řezníčkové a Mgr. Marka Pospíšila. Dále také Annu Drozenovou (Praha) a Radku Výbornou (Plzeň). Všechny osobně znám jako fundované odborníky.